No-logs policy je veřejný závazek provozovatele VPN, že na svých serverech a v účetních systémech neukládá metadata, která by umožnila zpětně rekonstruovat aktivitu konkrétního uživatele. Mezi typicky chybějící údaje patří timestamp připojení a odpojení, IP adresa zdroje a cíle, navštívené domény a DNS dotazy, množství přenesených dat a identifikace zařízení. Marketingové prohlášení „we don't keep logs" však samo o sobě nic neznamená — historicky se ukázalo, že některé VPN drží logy navzdory veřejnému tvrzení (případ PureVPN 2017, FBI subpoena Lance Connor).
Důvěryhodný no-logs vyžaduje tři vrstvy dokladu. První je nezávislý audit typu ISAE 3000 (Deloitte, KPMG) nebo SOC 2 Type II — auditor projde infrastrukturu, ověří absenci log databází a přístupových bodů. Druhá vrstva je RAM-only architektura serverů, která fyzicky znemožňuje ukládání perzistentních dat (restart vymaže veškerý stav). Třetí je soudní validace — pokud orgány činné v trestním řízení požádaly o předání logů a provozovatel prokazatelně poskytl prázdné záznamy, je to nejsilnější možný důkaz. Private Internet Access má dvě takové soudní validace (FBI 2016, FBI 2018).
V naší metodice je nezávislý audit no-logs hard kritériem — bez auditu publikovaného v posledních 24 měsících služba nepostoupí do top žebříčku. Podle této hranice jsme v dubnu 2026 z hodnocení vyřadili VyprVPN (poslední audit 2018) a defunct AtlasVPN.